Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  V následujících dnech můžete spatřit jasnější kometu Nishimura

V následujících dnech můžete spatřit jasnější kometu Nishimura

Kometa Nishimura 2. září. Na kliknutí animace vývoje ohonu v průběhu 20 minut.
Autor: Michael Jäger

Kometa s označením C/2023 P1 (Nishimura) byla objevena amatérsky 11. srpna H. Nishimurou (Gomyo, Kakagawa, Japonsko), fotograficky světelným objektivem f/3.0 Canon EOS 6D. Amatérské objevy jsou poměrně vzácné, šance na objev je pouze u komet, které se „zažehnou“ až ve velké blízkosti Slunce a uniknou tak hlídkovým systémům. Jedná se obvykle o komety periodické, které se ke Slunci pravidelně vrací. To platí i o kometě Nishimura, která se ke Slunci pravidelně vrací a naposledy tu byla před 489 lety. Nejedná se tak o hyperbolickou, neboli mezihvězdnou kometu, tato informace je chybná a bohužel se objevila na mnoha místech, byla ovšem založená na předběžné dráze (jedné z mnoha) komety jen z pár dní pozorování, která byla zatížena obrovskou chybou a sloužila pouze k nalezení komety v dalších dnech pro zpřesnění její dráhy.

Na obrázku v úvodu vidíme kometu, jak ji 2. září 2023 nasnímal Michael Jäger z Rakouska. Na webu Spaceweather.com je k vidění i nádherná animace vývoje ohonu.

Návrat komety není moc příznivý a nejblíže ke Slunci bude 13. září, kdy proletí jen 0,225 AU (33 684 000 km) od něj, bude tedy Slunci blíže než Merkur. Právě proto nebudeme moci pozorovat kometu na noční obloze, ale pouze za soumraku jen nízko nad obzorem, blízko místa, kde vychází Slunce. Nyní můžeme pozorovat kometu ještě ráno kolem 5 hodin SELČ na relativně tmavé obloze s jasností 6 mag, tedy na hranici viditelnosti pouhým okem, každým dnem bude ale níže u obzoru na stále světlejší obloze, bude ale výrazně zjasňovat, 12. září kdy bude naposledy viditelná ráno bude mít okolo 3,8 mag. 13. září prochází nejblíže Slunci a lépe viditelná bude večer, zhruba okolo 20 hodin SELČ v maximu jasnosti kolem 3 mag. S ohledem na výšku nad obzorem nebude asi viditelná pouhým okem a pro její vyhledání budeme potřebovat alespoň malý dalekohled, může mít ovšem vyvinutý krátký, ale jasný ohon.

 

Abychom mohli kometu za těchto podmínek pozorovat, musíme na vyvýšené místo s dobrou viditelností až k obzoru, směrem, kde vychází / zapadá Slunce. Pozorování komety je možné navíc jen krátce po konci, před začátkem civilního soumraku. V přiložené tabulce je pro jednotlivá data přiložena očekávaná jasnost, čas konce/začátku civilního soumraku v SELČ a azimut a výška nad obzorem ve stupních pro tento čas:

 

Datum Mag SELČ ( Az, h )
2023-09-04 6.0 05:53 ( 259.5, 23.2)
2023-09-05 5.8 05:54 ( 258.4, 22.1)
2023-09-06 5.5 05:56 ( 257.3, 21.0)
2023-09-07 5.2 05:58 ( 256.2, 19.7)
2023-09-08 5.0 05:59 ( 254.9, 17.9)
2023-09-09 4.7 06:01 ( 253.7, 16.1)
2023-09-10 4.4 06:02 ( 252.3, 13.8)
2023-09-11 4.1 06:04 ( 251.2, 11.4)
2023-09-12 3.8 06:06 ( 250.2, 8.7)
2023-09-13 3.4 19:55 ( 110.1, 5.0)
2023-09-14 3.2 19:52 ( 106.0, 5.5)
2023-09-15 3.1 19:50 ( 102.3, 5.6)
2023-09-16 3.0 19:48 ( 98.7, 5.4)
2023-09-17 3.1 19:46 ( 95.4, 4.8)
2023-09-18 3.2 19:44 ( 92.6, 3.9)
2023-09-19 3.4 19:41 ( 90.0, 3.0)
2023-09-20 3.7 19:39 ( 88.0, 1.8)

Kometa může překvapit a dosáhnout i podstatně větší, než předpovězené jasnosti. Vzhledem k blízkosti ke Slunci, může dojít s ohledem na značné tepelné namáhání jádra k jeho drolení, fragmentaci, nebo úplnému rozpadu. Ve všech těchto případech by došlo ke zjasnění o několik magnitud a tvorbě jasného ohonu, který se pak bude zvolna prodlužovat. Takový vývoj je pravděpodobnější po 13. září, má tak smysl kometu zkusit pozorovat. Aktuální jasnost komety můžete sledovat na webu COBS.si.

Viditelnost komety Nishimura na ranní obloze pro 6:00 SELČ. Autor: Jakub Černý
Viditelnost komety Nishimura na ranní obloze pro 6:00 SELČ.
Autor: Jakub Černý

Viditelnost komety Nishimura na večerní obloze pro 20:00 SELČ Autor: Jakub Černý
Viditelnost komety Nishimura na večerní obloze pro 20:00 SELČ
Autor: Jakub Černý

C/2023 P1 (Nishimura) 5. 9. 2023 Autor: Martin Gembec
C/2023 P1 (Nishimura) 5. 9. 2023
Autor: Martin Gembec




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.

Štítky: 2023 P1 Nishimura, Kometa Nishimura, Jasná kometa


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »